Slide1

 

Naše historie

 

Počátky výroby stavebnice sahají do roku 1920, kdy pan Jaroslav Vancl založil firmu Inventor. Ještě před založením si nechal pan Vancl patentovat originální konstrukci dětské kovové stavebnice pod názvem Inventor.

Původně byly kovové díly stavebnice Inventor navzájem spojovány kovovými háčky - podobný systém, jaký se dnes používá u stavebního lešení „haki“. Kovová stavebnice pod názvem Inventor se již nevyrábí, ale v místě svého vzniku, v Polici nad Metují zlidověl.

10

V roce 1925 prochází stavebnice zásadním vývojem a ve stavebnici je poprvé použit nový spojovací systém, který se využívá dodnes. Kovové části stavebnice se spojují šroubky a matičkami velikosti M 3,5. Tímto krokem se stavebnice přiblížila reálnému konstruování a umožnila tak větší možnosti pro hru a tvořivou práci dětí.

S přechodem na nový systém byla pro stavebnici zaregistrována nová ochranná známka MERKUR. První řada stavebnic zaujímala rozpětí od č. 1 do č. 3. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let minulého století se řada stavebnic rozrůstala až po velkou stavebnici č. 7.V této době se do výrobního programu zařadila stavebnice budov pod značkou METROPOL a doplňující stavebnice POPULAR, kde byly použity zcela nové díly. V roce 1933 se začala vyrábět stavebnice MERKUR ELEKTRUS, která obsahovala řadu elektronických prvků. Vývoj sice pokračoval až do počátku druhé světové války, ale již jen drobnými inovacemi součástek a designu obalů a návodů.

 833b9544057f180f6efbd1dc27501f large nw

Kolem roku 1930 začal vývoj plechových elektrických vláčků MERKUR. Původně byla železniční vozidla koncipována jako doplněk ke stavebnici Merkur, vyráběly se ve formě stavebnicových dílů, které se spojovaly pomocí šroubků a matiček. Zvolena byla tehdy v Evropě rozšířená velikost „0“. Protože na trhu byly požadovány výrobky již smontované, byla urychleně vyvinuta samostatná výroba vláčků. Hlavním konstruktérem byl pan František Jirman, zeť pana Vancla. Předlohou pro první lokomotivu byla ve své době velmi populární rychlíková lokomotiva Mikádo. Ve skromných podmínkách byl model značně zjednodušen. K lokomotivě byly dodávány dvounápravové vozy ve variantách služební, osobní a nákladní.

Ukázalo se, že i tento zjednodušený model se na trhu velmi dobře ujal a proto konstruktér F. Jirman v roce 1935 navrhl již vetší typ rychlíkové lokomotivy. Lokomotiva byla doplněna tendrem a společně s čtyřnápravovými podvozkovými vozy tvořila velmi zdařilou rychlíkovou soupravu. To byl i začátek úspěchu vláčků Merkur, které se později staly nejrozšířenějším a nejoblíbenějším typem elektrických vláčků u nás.

V roce 1940 byla výroba zastavena v souvislosti s válečným nedostatkem barevných kovů. V té době byla vyrobena limitovaná série vozů s dvojjazyčným protektorátním označením ČMD/BMB. Výroba byla obnovena po válce v roce 1947. Postupně byl sortiment doplněn o nové typy vozů jako např. plošinový, klanicový, otevřený a zavřený nákladní, cisternový a chladící. V posledním období byla nahrazena původní parní lokomotiva zkrácenou verzí v uspořádání B1 ve světle modré barvě. Změna nastala po znárodnění, které postihlo ve své druhé vlně také střední a malé výrobce a živnostníky. Počátkem 50. let byla zrušena soukromá firma pana Vancla a výroba se stala roku 1953 součástí Okresního kombinátu v Broumově.

Až v únoru roku 1955 byla podána nová žádost k registraci ochranné známky MERKUR na stavebnici a vláčky s kolejnicemi a transformátorem. Výroba stavebnice pokračovala v takřka celém předválečném sortimentu. Výroba vláčků MERKUR byla definitivně zastavena v roce 1968. V dalších letech byly bohužel zlikvidovány nástroje na výrobu vláčků.

Stavebnice MERKUR byla od 60. let 20. století kovopodnikem Broumov exportována přes Pragoexport do celé Evropy.

Po sametové revoluci v roce 1989 dochází počátkem 90. let k privatizaci Kovopodniku v Broumově. Bývalými zaměstnanci byl vypracován privatizační projekt a založena firma Komeb. Ta do roku 1993 pokračovala ve výrobě stavebnic MERKUR.

Velice zajímavé bylo, že v angličtině byla stavebnice v návodu označována jako systém meccano. Původní význam tohoto slova v angličtině byl „stavebnice“ - tento název byl v devadesátých letech zpochybněn právě firmou MECCANO, která se dožadovala u mezinárodního soudu v Haagu odškodnění. K soudnímu sporu nedošlo z důvodu zániku Kovopodniku a Komebu.

V této době vstupuje do historie značky MERKUR Ing. Jaromír Kříž. Začínal podnikat v kovovýrobě v objektu, který získal restitucí po svém dědovi. Z původního záměru odkoupit několik strojů ze zlikvidované firmy Komeb nakonec vznikla myšlenka pronajmout si podnik v likvidaci a pokusit se rozjet zastavenou výrobu Merkuru. Ale několik dní po převzetí pronájmu byl na firmu KOMEB vyhlášen první konkurz v republice. To celou situaci a celý záměr značně zkomplikovalo. Jaromír Kříž to přesto nevzdal a začal jednat se správcem konkurzní podstaty o možnosti odkupu, protože již nebylo dost možné odstoupit od rozjeté výroby. Po zdlouhavém projednávání se podařilo během 3 let výrobu plně obnovit a zachránit tak nejznámější českou hračku. Zájem o koupi projevila i firma Meccano z Francie, která chtěla Merkur odkoupit jen proto, aby se zbavila největšího konkurenta. Mnoho nechybělo a stavebnice Merkur mohla skončit navždy jen ve vzpomínkách….

Traktory

traktory V1

footer_logo

Merkurtoys s.r.o.
Husova 363
549 54 Police nad Metují
IČ: 25997386
DIČ: CZ25997386